Anežka Witková se narodila 2. března 1894 v Hrabyni ve Slezsku. Její otec vlastnil pekařství a matka se starala o tři děti a domácnost. Ve věku pěti let postihla malou Anežku první velká ztráta – při jedné z obvyklých epidemií dětských nemocí ztratila oba sourozence.Možná že tato rána později přispěla k tomu, že zvolila jako svou životní dráhu působení v řádovém společenství, v pospolitosti sester. Rodina byla česká, jak o tom svědčí i výběr české obecné školy pro základní vzdělání dětí. Manželé Witkovi po ztrátě Anežčiných sourozenců zcela přizpůsobili svůj život budoucnosti jediného zbylého dítěte, tím spíše, že Anežka tíhla ke studiu. V roce 1904 se přestěhovali do Opavy, aby dcera po ukončení obecné školy v Hradci u Opavy mohla pokračovat na měšťanské škole a později na učitelském ústavu.

Vánoční pohlednice zaslaná sestrám z Vídně.
Takovými důkazy mělo být podpořeno obvinění
sester z velezrádných styků s cizinou.
Foto: ABS

Maturitní zkoušky na tomto učilišti složila s vyznamenáním v roce 1914, čtrnáct dnů poté zemřela její matka. Anežka původně zůstala u otce, aby mu vedla domácnost. Toužila však využít svého vzdělání a záhy si obstarala místo domácí učitelky, kde získávala praktické zkušenosti s výchovou a vyučováním zhruba jeden rok. Od března 1915 vystřídala další dvě místa na veřejných školách na Jesenicku.

 Na podzim 1916 vstoupila k Milosrdným sestrám v Opavě. Ve svých dvaadvaceti letech již nebyla úplně mladé, nezkušené děvče. Řada novicek vstupovala do řádů v mladším věku. Anežka měla příležitost si ověřit, jak by jí vyhovovala práce soukromé vychovatelky či učitelky na veřejné škole. Zřejmě však nenaplňovala její představy. Dráhu řeholnice si vybrala sama po zralé úvaze, nebyla k ní předurčena rodinnou tradicí. Sama zvolila právě Milosrdné sestry, jejichž činnost na severu Moravy měla již řadu let dobrý ohlas. Své rozhodnutí si dokonce musela do jisté míry vybojovat. Otec, který mezitím uzavřel z ryze praktických důvodů nové manželství, zpočátku dceřinu volbu neschvaloval. Sestra Anežka se ke svému vstupu do řádového společenství později vyjádřila takto:
 "Do řádu jsem vstoupila z náboženského přesvědčení, které se u mě silně projevovalo již od roku 1910, přes zákaz mého otce, který později s mým rozhodnutím souhlasil."²

 Po ukončení noviciátu neboli období, kdy mladé ženy, novicky, měly poznat všechny stránky života řádové komunity, osvojit si její pravidla a vnitřně i vnějším chováním a vystupováním dosvědčit své povolání k zasvěcenému životu, složila roku 1919 věčné sliby. V následujících letech se věnovala především výchovné a vzdělávací práci s dívkami, což patřilo spolu s péčí o nemocné, postižené, přestárlé a jinak potřebné mezi hlavní řádové činnosti. Působila jako učitelka především na obecné a měšťanské řádové škole v Opavě. Milosrdné sestry ve 30. letech zajišťovaly výuku v řádových mateřských školkách v Dolní Loučce a Andělské Hoře, dále na obecných a měšťanských školách v Opavě, Bruntálu a Vrbně. V Dlouhé Loučce provozovaly tzv. školu domácích nauk, což byla obdoba dnešních praktických škol pro dívky často ze sociálně slabších poměrů, u kterých se předpokládalo, že zůstanou po skončení školní docházky v domácnosti. V rámci své zdravotnické činnosti obstarávaly péči o pacienty v nemocnicích v Opavě, Bruntále, Vrbně a opět v Dlouhé Loučce. O nemajetné staré lidi pečovaly v Budišově, Bruntále, Bouzově a v Dolní Loučce.³

Informace o životě sester Německého řádu v 50. letech v Československu, s. 395–402. Ovšem podrobnosti a specifika celého případu tato publikace mohla osvětlit pouze do té míry, jak jí to dovoloval její obecný charakter (přehled situace všech ženských řádů ve výše uvedeném období).
² Archiv bezpečnostních složek (dále jen ABS), fond (dále jen f.) Vyšetřovací spisy – Ostrava (dále jen OV-V), vyšetřovací spis archivní číslo (dále jen a. č.) V-704 Ostrava, vyšetřovací spis A. Witková, svazek (dále jen sv.) 2, životopis ze dne 26. 4. 1951. Jako u všech dále citovaných materiálů z provenience StB je třeba počítat s jistou dobovou stylizací a vlastní tvorbou zapisovatelů či zapisovatelek. Citace jsou uváděny v původní verzi bez úprav odpovídajících současným pravidlům pravopisu.
³ Viz. https://www.nemeckyrad.cz/index.php/majetkopravni-naroky-v-cr (citováno k 24. 10. 2013).

[Úvod] [3]