Milosrdná sestra
Anežka Antonie Witková
Autor: PhDr. Markéta Doležalová
Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, 130 00 Praha 3
převzato z www.deutscher-orden.cz
Obsah:
Úvod str. [1]
1. Mladá léta sestry Anežky a počátky jejího působení mezi Milosrdnými sestrami str. [2]
2. Řád německých rytířů str. [3]
3. Okupace a působení sester v nemocniční a ošetřovatelské péči str. [4]
4. Léta 1945 až 1948 str. [5]
5. Aktivity Státní bezpečnosti proti Milosrdným sestrám str. [6]
Útok represivního a justičního aparátu totalitního státu na řádové společenství žen působících ve zdravotnické, školské a sociální oblasti.
Na osudech členky řádu Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské Anežky, řádovým jménem Antonie, Witkové1 a jejích spolusester můžeme demonstrovat dopady proticírkevní politiky Komunistické strany Československa, uplatňované již od prvních měsíců po osvobození v roce 1945 a naplno rozvinuté na přelomu 40. a 50. let minulého století. Představené ženských řeholí byly v mnoha případech vystaveny stejně tvrdé perzekuci jako vedoucí osobnosti řádů mužských. Procesy s nimi se však častěji konaly před krajskými soudy, nepřitahovaly tedy takovou pozornost.
Vazební fotografie Anežky Antonie Witkové, pořízená 4. 6. 1951
Foto: ABS
Komunistická propaganda se snažila zdůvodnit své kroky proti řádovým společenstvím, která považovala za mimořádně nebezpečné odpůrce pro jejich vnitřní kázeň, organizovanost i počet, ideologicky podbarvenými hesly o tmářství, zpátečnictví a provázanosti s nepřáteli republiky (tradičně s Vatikánem a v námi sledovaném případě i s germanofilsky orientovanými "živly"). Výsledky mnohaleté činnosti sester na poli zdravotnické a sociální péče i školního a předškolního vzdělávání, zejména dívek, tato propaganda buď zcela bagatelizovala, nebo znehodnocovala. Stavěla proti nim hesla o profesionalizaci socialistického zdravotnictví a progresivním zaměření školství. Ve skutečnosti KSČ ještě mnohem více než o monopol v oblasti vzdělávání a zdravotnictví usilovala o zisky ryze mocenské a majetkové. Řád Milosrdných sester P. Marie Jeruzalémské (dále jen Milosrdné sestry), jako ženská odnož Řádu německých rytířů neboli Řádu bratří a sester německého Domu Panny Marie v Jeruzalémě (dále jen Řád), měl svá centra i majetky převážně v citlivé pohraniční oblasti moravskoslezské. Komunistům šlo o posílení dosti slabých pozic v tomto regionu, který se vzhledem k plánům na industrializaci Ostravska měl stát jednou z budoucích "výkladních skříní" režimu.
1 Osobnosti Anežky Antonie Witkové se věnuje např. Vojtěch VLČEK v publikaci Ženské řehole za komunismu 1948–1989. Sborník příspěvků z konference pořádané Konferencí vyšších představených ženských řeholí v ČR a Českou křesťanskou akademií dne 1. října 2003 v kostele sv. Voršily v Praze (Matice cyrilometodějská, Olomouc 2005), a to v kapitole Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské (sestry Řádu německých rytířů), s. 78–80. Dále je uváděna v téže publikaci ve zpracování vzpomínek sestry Hedviky Virgilie Moravcové v kapitole
